Zlato, nebo platina: který kov je pro vás ten pravý?

Když si vybíráte zásnubní prsten, dřív nebo později narazíte na otázku, která zní jednoduše, ale v sobě skrývá spoustu detailů: zlato, nebo platina prsten? Obě varianty vypadají na první pohled podobně – zejména bílé zlato a platina se navzájem snadno zamění – ale za tou vizuální podobností se skrývají docela odlišné vlastnosti, které se projeví až v průběhu let nošení.

V Omaře se s touto otázkou setkáváme prakticky u každé konzultace, a upřímně řečeno, neexistuje jedna univerzální odpověď „tohle je lepší kov". Záleží na tom, jak prsten budete nosit, jaký máte rozpočet, jestli vám vadí drobná údržba a jaký vzhled preferujete. V tomto článku vám ukážeme rozdíly tak, jak je vidíme my – bez zbytečného přikrášlování – abyste se mohli rozhodnout s klidnou hlavou.

Z čeho jsou zlaté a platinové prsteny vlastně vyrobené

Ryzí zlato je na šperky příliš měkké, a proto se pro snubní a zásnubní prsteny vždy používá ve formě slitiny. Nejčastěji se setkáte s označením 14 nebo 18 karátů – 14K zlato obsahuje 58,5 % čistého zlata, 18K pak 75 %. Zbytek slitiny tvoří jiné kovy, jako je stříbro, měď, palladium nebo zinek, které zlatu dodávají pevnost a v případě růžového či bílého zlata i barvu. Čím vyšší karát, tím sytější barva zlata, ale zároveň o něco měkčí materiál.

Platina se naproti tomu do šperků používá téměř v čisté podobě – běžně kolem 95 % ryzí platiny, doplněné malým podílem jiných kovů z platinové skupiny, které jí dodávají potřebnou pevnost. Právě tato vysoká čistota je jeden z důvodů, proč se platina považuje za prémiovější a hypoalergennější volbu.

Trvanlivost a chování při nošení

Tady se oba kovy chovají skutečně odlišně, a je dobré to vědět předem, ne až za pět let nošení. Platina je hustý a velmi houževnatý kov. Když se o něco odře nebo poškrábe, kov se v podstatě jen přemístí – neubývá ho, jen se posune na povrchu. Díky tomu si platinový prsten i po letech nošení podrží prakticky celou svou původní hmotnost, jen na povrchu postupně získá jemný matný povlak, kterému se říká patina. Spousta lidí ji má ráda, protože prstenu dodává jedinečný, „prožitý" charakter. Kdo chce lesk zpět, nechá si prsten jednoduše přeleštit.

Zlato je měkčí, a to platí tím víc, čím vyšší je karát. 18K zlato se poškrábe snáz než 14K, protože obsahuje méně tvrdších příměsí. Při odření se u zlata malé množství kovu skutečně ztrácí – ne nijak dramaticky a ne za pár měsíců, ale po letech každodenního nošení je to měřitelný rozdíl oproti platině.

Zlato vs. platina – srovnání v přehledné tabulce

Abyste měli hlavní rozdíly pěkně pohromadě, připravili jsme jednoduché srovnání. Neberte ho jako žebříček „lepší–horší", spíš jako podklad k vlastnímu rozhodnutí.

Jak se o jednotlivé kovy starat

Ani jeden z kovů není bezúdržbový, ale nároky se docela liší:

• Bílé zlato: zhruba jednou za 1–3 roky (podle intenzity nošení) se doporučuje profesionální přerhodiování, které obnoví bílý lesk. Není to známka vady, ale běžná součást životnosti bíle zlatého šperku.
• Žluté a růžové zlato: stačí pravidelné jemné čištění a občasné profesionální přeleštění, rhodiování zde odpadá.
• Platina: nevyžaduje žádné přerhodiování. Pokud vám nevadí přirozená patina, prsten prakticky nepotřebuje nic. Pokud chcete zpátky zrcadlový lesk, stačí občasné přeleštění u klenotníka.
• Oba kovy: vyplatí se jednou za čas nechat zkontrolovat a případně dotáhnout kotlík kamene – bez ohledu na to, jaký kov jste zvolili.

Který kov je lepší?

Ať se rozhodnete pro kterýkoli kov, důležité je vybrat prsten, který bude odpovídat vašemu životnímu stylu i vkusu na dlouhé roky dopředu. V Omaře doporučujeme kombinovat výběr kovu s výběrem diamantu – ať už přírodního, nebo laboratorně pěstovaného – tak, aby výsledný prsten držel pohromadě jak esteticky, tak prakticky.