Jak se vyrábějí laboratorně pěstované diamanty
Stručný přehled o laboratorně pěstovaných diamantech a jejich rostoucí popularitě
Laboratorně pěstované diamanty jsou vytvářeny v laboratořích za kontrolovaných podmínek, které napodobují extrémní teplotu a tlak nacházející se hluboko v Zemi, kde vznikají přírodní diamanty. Od roku 1797, kdy vědci potvrdili, že diamanty se skládají z čistého uhlíku, začaly snahy o vytvoření syntetických verzí.
V roce 1971 společnost General Electric vyrobila první laboratorně pěstované diamanty vhodné pro výrobu šperků, i když často měly žlutý odstín kvůli přítomnosti dusíku. Postupem času vylepšili proces vědci v USA, Rusku a Číně, což vedlo k výrobě diamantů, které svou velikostí, barvou a čistotou konkurují, nebo dokonce převyšují přírodní diamanty. Dnes jsou laboratorně pěstované diamanty vyhledávanou, udržitelnou a cenově dostupnou alternativou k těženým diamantům.
Co jsou laboratorně pěstované diamanty?
Laboratorně pěstované diamanty mají stejnou chemickou strukturu, fyzikální vlastnosti a brilanci jako přírodní diamanty. Klíčovým rozdílem je jejich původ – přírodní diamanty vznikají během miliard let pod povrchem Země, zatímco laboratorně pěstované diamanty jsou vytvořeny během několika týdnů či měsíců pomocí pokročilých technologií. Díky tomu nabízejí etickou a ekologickou alternativu bez kompromisů v kvalitě.
Dvě metody výroby
HPHT (Vysoký tlak a vysoká teplota)
Tato technika simuluje přirozený proces tvorby diamantů tím, že uhlík vystaví extrémnímu tlaku přesahujícímu 100 000 atmosfér a teplotám nad 1 500 °C. Diamantové jádro se umístí do speciálního lisu spolu s materiálem bohatým na uhlík, který se postupně krystalizuje do podoby diamantu. HPHT diamanty mohou mít zpočátku nažloutlý odstín kvůli přítomnosti dusíku, ale následnými úpravami lze zlepšit jejich čistotu a barvu.
CVD (Chemická depozice z plynné fáze)
Tato inovativní metoda spočívá v pěstování diamantů vrstvu po vrstvě z plynu bohatého na uhlík ve vakuové komoře. Malé diamantové jádro slouží jako základ, na který se ukládají atomy uhlíku a vytvářejí čistý diamantový krystal. CVD diamanty obvykle obsahují méně nečistot a umožňují přesnou kontrolu kvality, což z nich činí oblíbenou volbu pro luxusní šperky.
Kvalita a srovnání
Laboratorně pěstované diamanty vykazují stejný lesk, tvrdost (10 na Mohsově stupnici) a oheň jako přírodní diamanty, takže jsou pouhým okem nerozeznatelné. Jejich odolnost zaručuje, že vydrží každodenní nošení bez poškrábání či poškození, stejně jako těžené diamanty.
Pokroky ve výrobních procesech umožňují, aby laboratorně pěstované diamanty splňovaly nebo dokonce převyšovaly nejvyšší průmyslové standardy. Často obsahují méně inkluzí a nedokonalostí, což vede k vyšším stupňům čistoty než u mnoha přírodních diamantů. Navíc je možné lépe kontrolovat jejich barvu, čímž se dosahuje konzistentnějšího a žádanějšího odstínu. Díky těmto pokrokům nabízejí laboratorně pěstované diamanty spotřebitelům úžasnou, vysoce kvalitní alternativu, která konkuruje nebo předčí tradiční těžené diamanty.
Udržitelnost a cenová dostupnost
Jednou z největších výhod laboratorně pěstovaných diamantů je jejich udržitelnost. Na rozdíl od těžby, která narušuje ekosystémy a spotřebovává obrovské množství zdrojů, mají laboratorní diamanty minimální ekologickou stopu. Navíc jsou výrazně cenově dostupnější – obvykle stojí o 30–40 % méně než přírodní diamanty, což umožňuje zákazníkům získat kvalitní kameny za přístupnější cenu.
Proč si vybrat laboratorně pěstované diamanty?
Laboratorně pěstované diamanty představují ekologickou, etickou a cenově dostupnou alternativu k těženým diamantům. Nabízejí stejnou odolnost a krásu a zároveň se vyhýbají sociálním a environmentálním problémům spojeným s tradiční těžbou diamantů.
Ať už jde o zásnubní prsteny, luxusní šperky nebo investiční účely, laboratorně pěstované diamanty představují moderní a zodpovědnou volbu ve světě luxusních drahokamů.
